Velikonoční kuchařské recepty, návody na přípravu velikonočních dobrot.

Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku po jarní rovnodennosti. Letos to je 09.04.2023, příští rok 31.03.2024.

Co jsou Velikonoce?
      Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy - oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.
      Na velikonoce se křesťané připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintezivnili svoji přípravu. Ostatní křesťané se brzy připojili, aby si tak sami svou víru oživili. Po velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého", kdy se připomíná další událost. Velikonocemi totiž nic neskončilo. Apoštolové se v dalších 40 dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že již ho neuvidí, ale dostane se jim posily Ducha svatého. Tak se stalo za dalších 10 dní.

Velikonoční zvyky
Škaredá středa:
     Na škaredou středu se nesmíte mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.
Zelený čtvrtek
      Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou - nebudete nemocní. Hospodyně musí zamést dům ještě před východem slunce a smetí odnést na křižovatku - nebudete mít v domě blechy. V Orlických horách se házel do studny chléb s medem - aby v ní byla vody celý rok. Také jidáše s medem zaručovali zdraví.
Velký pátek
      Na velký pátek se lidé chodili mýt do potoka, aby se jim vyhýbaly choroby. Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy uchopit ze dna vody kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - pak je nebolely zuby. Textilníci předli pašijové nitě, těmi udělali několik stehů, které pak rodinu chránily před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá pašijovými nitěmi chránila před bleskem. Nesmělo se prát prádlo, nesmělo se pracovat v sadu, nesmělo se nic půjčovat.
Bílá sobota
      Na bílou sobotu se z ohořelých dřívek udělal křížek a ten se donesl na pole, aby bylo úrodné. Někde se dávaly za trámy domu uhlíky, aby odradily požár. Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka.
Boží hod velikonoční
      Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu - aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Pletení pomlázky
      Podle tradice ze 14.století manželé a milenci šlehali své milé manželky a milenky. Ten kdo časně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli. Uplést pomlázku uměl dříve skoro každý. Všichni muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby ta byla příští rok zdravá a stále mladá.
      Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná. Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace.
      Velikonoční beránek je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich pastýř - židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým rokem na Velikonoce v mnoha rodinách.
      Velikonoční zajíček je tradicí převzatou z Německa. Proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka? Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu. Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce. Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivánek.

Barvení velikonočních vajíček
      Nejjednodušší a klasicky vžité barvení vajíček je těch dopředu natvrdo uvařených. Vajíčka se malují v posledním týdnu před velkou nocí.
      V minulosti se vajíčka barvila přírodní cestou. Červená barva se získávala z tlučené pálené cihly s přidáním octa a slupek z červené cibule. Žlutá barva se získávala ze šafránu, vařením kmínu, mladého obilí, cibulových slupek a lipového čaje. Zelenou barvu bylo možné získat z trávy, jetele, rozmarýnu a petržele, černou vařením kávy, hnědou zase vařením listů z ořechu.

      Vajíčka se barví i vyfouknutá - tzv. kraslice. Vyfukují se vajíčka jen čerstvá a pokud možno čistě bílá, aby výsledné zdobení mělo výraznější efekt. Potřebné pomůcky, které bychom si měli při malování kraslic opatřit, je např. včelí vosk, špendlík zapíchlý do dřeněné násady, trubičku ze slámy.
Barvení vajec
      Uvařená vajíčka nebo vyfouknutá odmastíme, na cca deset minut ponoříme do teplé barvy a necháme barvit.
Kraslice s přírodními otisky
      Vajíčka ovážeme listy ze stromů, trávou, petrželovou natí, jedlovými větvičkami, následně je zabalíme do řídké látky a vaříme v odvaru cibulových slupek. Po odstranění tkaniny a odstranění přírodních materiálů vzniknou zajímavě dekorovaná vajíčka.
Vosková technika
      Včelí vosk nejprve obarvíme na potřebné barvy a potom jej nanáší předem obarvené nebo i čistě bílé vajíčko špendlíkem nebo slámovou trubičkou. Krátkými tahy vytváříme různé ornamenty.
Batikování vajíček
      Provádí se kombinací barvení a voskování. Používáme čistý vosk nahřátý asi na 65°C. Nanášíme ho na skořápku špendlíkem do různých ornamentů. Poté vejce vložíme do barvící lázně a obarvíme. Obarvená vajíčka pak nahřejme a rozteklý vosk stíráme hadříkem. Pokud chceme docílit toho, aby vajíčko mělo vícebarevný dekor, vosk neodstraníme, ale vajíčko ponořime do jiného odstínu barvy a opět dokreslujeme voskem a opět barvíme. Tento postup se osvědčuje od světlých barev k tmavým. Nakonec vajíčko nahřejeme a vosk odstraníme.
Netradiční zdobení vajíček
      Vajíčka zdobíme i zcela netradičně podle naší fantazie. Můžeme je oblepovat korálky, přírodními materiály, obmotávat špagátky i drátky, balit do textilu, zkusit na nich výtvarnou metodu decoupage (lepení vrchní vrstvy motivu z ubrousků) atd.

Velikonoční recepty